Vychází z intervalu, na jehož krajích má spojitá funkce opačná znaménka. V každé iteraci se spočítá střed intervalu a ponechá se ta polovina, ve které zůstává změna znaménka. Metoda je jednoduchá a spolehlivá, ale poměrně pomalá.
Také pracuje s intervalem, na jehož krajích má funkce opačná znaménka. Místo středu intervalu ale používá průsečík sečny s osou x. Často se blíží ke kořeni rychleji než metoda půlení intervalu, ale v některých případech může postupovat nerovnoměrně.
Používá dva poslední odhady kořene a vede jimi sečnu. Nový odhad vznikne jako průsečík této sečny s osou x. Metoda bývá rychlejší než půlení intervalu, ale není tak bezpečná, protože nemusí stále držet interval se změnou znaménka.
Začíná jedním počátečním odhadem a v každé iteraci používá tečnu ke grafu funkce. Nový odhad vznikne z průsečíku tečny s osou x. Je velmi rychlá, pokud je počáteční odhad vhodný, ale při špatném odhadu může selhat nebo se vzdalovat od řešení.
Rovnice se upraví do tvaru x = φ(x) a řešení se hledá opakovaným dosazováním. Z jednoho odhadu vzniká další odhad podle předpisu xᵢ₊₁ = φ(xᵢ). Metoda je jednoduchá, ale její úspěšnost hodně závisí na vhodné úpravě rovnice.
